Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kdybych měl jmenovat všechny lidi, kteří tu mají hostování na nějaké písničce, bude to hodně dlouhý seznam. Od členů kapel GARBAGE, CONVERGE, MELT BANANA,MY CHEMICAL ROMANCE, FULL OF HELL přes THOU, THE BODY nebo SOUL GLO. Na každé jedné skladě se podílí většinou hned několik lidí „zvenku“. Nabídka je pestrá. Víc než pestrá a tomu odpovídá i hudba. Ta si v každém případě uchovává velmi radikální ráz extrémního hardcoru. Smrdí to tu grindcorem, punkem, powerviolence, crustem i digitální špínou. Chvílemi album spadne do hrubozrnného hiphopu, aby se následně zase vrátilo do technicky orientovaného hardcorového náletu.
HIRS mě baví jako už máloco. Každá skladba má svůj ráz, který do značné míry utváří hostovačky. Math-metalové zauzlované eskapády si tu podávají ruku s těžkotonážními dronovýmy riffy a Chip Kingovým vytím v pozadí. A nějakou záhadou to nepůsobí, jako by pejsek s kočičkou pekli dort ze všech ingrediencí, které miluju. Bez výjimky.
Už otevírák vás znejistí. Je to typický měňavec z pera HIRS. Počátek je klasickým grindovým výplachem, následně přichází zatloukací lomcující riffáž, nad kterou se po chvíli rozevře sytý tón čistého vokálu Shirley Manson z GARBAGE. To je kapela, kterou jsem měl jedno období v uších nepřetržitě. „Push It“ je pro mě stále jeden z nejlepších videoklipů vše dob. Tady právě došlo ke spojení velmi nepravděpodobných dimenzí a výsledek je naprosto parádní. Kapely, které normálně hrají na festivalech typu Obscene Extreme, si tu podávají ruku s poprockovými hvězdami a nepůsobí to nijak nepatřičně. A o písničku vedle hraje na ságo Jessica Mills.
Philadelpští HIRS jsou prostě takový hrubě grind-hardcorový kaleidoskop. Dají vám všechny barvy v různých tvarech. Je to organizovaný estetický chaos, který je radost sledovat. Někdy víc powerviolence jízda, jindy zase pomalejší válec nebo noiserock. Ale tady je jedno, jestli to jede pomalu nebo rychle. V každém případě vás to řeže na malý kousky. Možná jste si všimli, že tady není sestava. Není. Přijde mi právě u tohoto projektu zbytečná. THE HIRS COLLECTIV není úplně klasická kapela. Je to rotující sdružení lidí, kteří se účastní. Hromadná kolaborace. Místo setkávání. Seznam hostujících hudebníků je jen počátkem. Většina se toho točí kolem pár lidí, jako je například Jenna Pup, ale nic není příliš dané. Z celého projektu možná i díky tomu srší úplně jiná energie. Ačkoliv je to vlastně velmi intenzivní a hrubá deska, vše je tak nějak přirozeně uvolněné. Rozhodně výjimečná záležitost.
Hrubě grind-hardcoreový kaleidoskop. Dá vám všechny barvy v různých tvarech, organizovaný estetický chaos, který je radost sledovat.
8,5 / 10
Skladby
1. We’re Still Here ft. Shirley Manson and AC Sapphire
2. Sweet Like Candy ft. No Man, Thou, and Jessica Joy Mills
3. Burn Your House Down ft. Jessica G.Z. and Gouge Away
4. N.O. S.I.R. ft. Justin Pearson and Nevada Nieves
5. Waste Not Want Not ft. Soul Glo and Escuela Grind
6. Public Service Announcement ft. Dan Yemin and Dark Thoughts
7. Judgement Night ft. Ghösh and Jessica Joy Mills
8. Trust the Process ft. Frank Iero and Rosie Richeson/Night Witch
9. XOXOXOXOXOX ft. Melt-Banana
10. You Are Not Alone ft. Lora Mathis and The Body
11. Apoptosis and Proliferation ft. Nate Newton and Full of Hell
12. So, Anyway… ft. Geoff Rickley and Kayla Phillips
13. A Different Kind of Bed Death ft. Anthony Green and Pain Chain
14. Neila Forever ft. Jeremy Bolm and Jordan Dreyer
15. Last King Meets Last Priest ft. Chris #2 and Derek Zanetti
16. Unicorn Tapestry Woven in Fire ft. Marissa Paternoster, Damian Abraham, and Pinkwash
17. Bringing Light and Replenishments ft. The Punk Cellist and Sunrot
Diskografie
We're Still Here (2023) Friends Lovers Favorites (2018) Remixxxes (2014) Nunmilk (2012) Worship (2011)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2023 Vydavatel: Get Better Records Stopáž: 31:27
Belgičané zní na svém druhém albu skutečně jako noví MASTODON, mají cit pro působivé melodie, výrazné rify a jejich metal má neskutečný švih. Oproti debutu se vylepšil vokál, takže teď už není co vytknout. Navíc "The Message" je hitovka jak sviň.
Oplatí sa na novej verzii MP sledovať čitateľské hodnotenia nových dosiek; bez tejto vychytávky by mi ušli noví ADOR DORATH (ktorí mi z radaru zmizli pred dobrými 15 rokmi). 35 minút dnes už na nič sa nehrajúceho sympho-blacku uplynie raz-dva: pazúr hore!
Kapela, která nedělá chyby. Sedmé album, sedmá trefa do černého. ULCERATE znovu nevydrželi stát na místě, navázali na odlehčenější momenty předchozího díla a rozebrali je do detailu. Epická, atmosférická, ale současně svým způsobem intimní nahrávka.
Ivan Agakechagias je věru šikovný kluk. Zavřel se do svého pokojíku, vše dokonale promyslel a přišel se zajímavou disonantní black/death metalovou deskou. Čpí z toho ULCERATE a nebo DSO. Variabilní kolekce, a to i přesto, že se občas dost tlačí na pilu.
No, z GATECREEPER se nám stali hitmakeři. Oldschoolové kořeny tu samozřejmě stále jsou, ale tentokráte jsou doslova obaleny chytlavými melodiemi. Je to jako kdybyste smíchali DISMEMBER, BOLT THROWER, současné AT THE GATES a navíc přidali staré IN FLAMES.
King Buzzo a spol. si na novinke zopakovali model z predošlej dosky (štvrťhodinový monolit, nasledovaný kratšími skladbami), no možno kvôli nedávnemu vydarenému koncertnému zážitku mám pre "Tarantula Heart" viac trpezlivosti. Názvy skladieb opäť za jedna!
Smutný postarší nařachanec v kůži a vysokých botech, kterému věříte, že vrásky poctivě odžil. Robustní heavy metalové riffy, působivé melodie, střední tempa a starosvětsky přísná atmosféra kázání duchovního guru, který viděl do propasti. Podmanivá deska.